rozkládá se v malebném údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu a patří ještě do rozsáhlého rekreačního území Českého krasu
původ obce sahá až do prvního tisíciletí po narození Krista - první zmínka je v darovací listině Boleslava III. Ostrovskému klášteru
původ vlastního názvu Třebaň není sice ve známých historických pramenech uveden, ale má se zato, že byl odvozen od slovního základu třeb- s významem, který je v dnešním slovese tříbiti, ale ve staročeštině znamenalo především mýtiti, klestiti, později i čistiti.
nález chaty z konce doby bronzové (kultura knovízská) s hliněným závažím k rybářské síti
barokní kaple z r. 1730 na návsi
jedním z nejaktivnějších spolků v Zadní Třebani je Klub českých turistů - ročně pořádá několik desítek akcí. Turisté organizují pěší výlety, výpravy do hor i cyklistický závod Ušlapto. Kromě toho turisté každoročně pořádají taneční zábavu — Candrbál a starají se o místní hřbitov.
Jezírko
výron vody do lomu na temeni Hřebenů
Mníšek pod Brdy
pův. tvrz Dubčany, přestav. v raně barokní zámek (1656-1672)
těžba želez. rudy
bar. kostel sv. Václava z let 1743-1756, oltář. obraz od K. Škréty, olejomalba sv. Máří Magdalény od P. Brandla sejmuta ze stropu kláštera na Skalce
Stožec
křižovatka tur. cest poblíž vrchu Brdo - zalesněný vrch (605 m)
Jelení palouky
hájovna
Hostomice
od 1343 městečko, r. 1738 povýšeny na město
v 17. a 18. stol. rozkvět hrnčířství, v 19. stol. cvočkařství
na nám. pozdně barokní kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii z let 1743 a 1762, u vchodu Platzerovy sochy sv. Petra a Pavla
v parčíku barok. mariánský sloup z r. 1714, figurální Památník odboje, socha sv. Jana Nepomuckého
Greifova hrobka od J. Kotěry
Lhotka
roubený domek čp. 31, barok. kaple
Ostrý
zalesněný kuželový vrch (539 m)
stopy po dolování železné rudy
četné zkameněliny zejména trilobitů
tvrziště - stopy valů a příkopů středověké tvrze z 13. a 14. stol.
Felbabka
Jméno je zřejmě odvozeno z německého Feldweibel (tj. polní biřic).
První zmínka roku 1657.
Podle tradice tu stával zájezdní hostinec, kde se stavěli formani, později i horníci z dolů na Ostrém. Později tu stála myslivna.
Právě hornický ruch v těchto dolech byl příčinou, že se Felbabka rozrostla ze samoty na osadu.
Zpočátku patřila do jineckého a od roku 1806 do hořovického panství. Teprve v roce 1954 se osamostatnila.
Felbabka leží na samé hranici vojenského výcvikového prostoru.
V okolí je naleziště zkamenělin ze starších prvohor.
V novodobé kapli dřevěná bar. soška madony ze 17. stol.
Jince
již ve středověku výroba železa - hutě, hamry
Rejkovice - vysoká pec Barbora - nejstarší dochovaná památka českého železářství z r. 1810
později cvočkařství
pův. got. kostel sv. Mikuláše, nyní barokní z r. 1728
zámek z 1. pol. 18. stol. - trojdílná patrová stavba
rodiště houslisty Josefa Slavíka, nazývaného "český Paganini
chráněné území Vinice na břehu Litavky, naleziště trilobitů
