Brdský přechod

Zadní Třebaň

rozkládá se v malebném údolí řeky Berounky, na jejím pravém břehu a patří ještě do rozsáhlého rekreačního území Českého krasu
původ obce sahá až do prvního tisíciletí po narození Krista - první zmínka je v darovací listině Boleslava III. Ostrovskému klášteru
původ vlastního názvu Třebaň není sice ve známých historických pramenech uveden, ale má se zato, že byl odvozen od slovního základu třeb- s významem, který je v dnešním slovese tříbiti, ale ve staročeštině znamenalo především mýtiti, klestiti, později i čistiti.
nález chaty z konce doby bronzové (kultura knovízská) s hliněným závažím k rybářské síti
barokní kaple z r. 1730 na návsi
jedním z nejaktivnějších spolků v Zadní Třebani je Klub českých turistů - ročně pořádá několik desítek akcí. Turisté organizují pěší výlety, výpravy do hor i cyklistický závod Ušlapto. Kromě toho turisté každoročně pořádají taneční zábavu — Candrbál a starají se o místní hřbitov.

pův. tvrz Dubčany, přestav. v raně barokní zámek (1656-1672)
těžba želez. rudy
bar. kostel sv. Václava z let 1743-1756, oltář. obraz od K. Škréty, olejomalba sv. Máří Magdalény od P. Brandla sejmuta ze stropu kláštera na Skalce

od 1343 městečko, r. 1738 povýšeny na město
v 17. a 18. stol. rozkvět hrnčířství, v 19. stol. cvočkařství
na nám. pozdně barokní kostel Nastolení sv. Petra v Antiochii z let 1743 a 1762, u vchodu Platzerovy sochy sv. Petra a Pavla
v parčíku barok. mariánský sloup z r. 1714, figurální Památník odboje, socha sv. Jana Nepomuckého
Greifova hrobka od J. Kotěry

Jméno je zřejmě odvozeno z německého Feldweibel (tj. polní biřic).
První zmínka roku 1657.
Podle tradice tu stával zájezdní hostinec, kde se stavěli formani, později i horníci z dolů na Ostrém. Později tu stála myslivna.
Právě hornický ruch v těchto dolech byl příčinou, že se Felbabka rozrostla ze samoty na osadu.
Zpočátku patřila do jineckého a od roku 1806 do hořovického panství. Teprve v roce 1954 se osamostatnila.
Felbabka leží na samé hranici vojenského výcvikového prostoru.
V okolí je naleziště zkamenělin ze starších prvohor.
V novodobé kapli dřevěná bar. soška madony ze 17. stol.

již ve středověku výroba železa - hutě, hamry
Rejkovice - vysoká pec Barbora - nejstarší dochovaná památka českého železářství z r. 1810
později cvočkařství
pův. got. kostel sv. Mikuláše, nyní barokní z r. 1728
zámek z 1. pol. 18. stol. - trojdílná patrová stavba
rodiště houslisty Josefa Slavíka, nazývaného "český Paganini
chráněné území Vinice na břehu Litavky, naleziště trilobitů
od r. 1900 městys