Berounsko

Beroun

město na soutoku Berounky a Litavky
zachována část hradeb s hranolovými věžemi a částí příkopu a obě městské brány:
- západní Horní (Plzeňská) z poč. 14. stol., pozdně got. upravená v pol. 18. stol., s mansardovou střechou)
- východní Dolní (Pražská) z poč. 14. stol., úpravy v kon. 19. stol., s valbovou střechou).
obdélné náměstí, farní kostel sv. Jakuba Většího z konce 13. stol., barokně přestavěn v 18. stol. - trojlodní bazilika, hlavní loď s renesanční hřebínkovou klenbou, v bočních klenby křížové
berounská rozhledna na Městské hoře - 11m vysoká vyhlídková terasa nad vodojemem z r. 1936
Děd - první rozhledna, postavená Klubem českých turistů v r. 1893 - 12m vysoká, z bílých králodvorských cihel

Koukolova hora

zalesněný vrch 470m n.m., na vápencovém vrchu s drobnými krasovými výtvory zřícenina kaple z r. 1832
kruhový rozhled

Málkov

na návsi pozdně barokní kaple se zvonicí z rozhraní 18. a 19. stol.
na zahradě domu č. 7 chráněný javor mléč

Želkovice

v místech dnešního dvora stála v 15. - 18. stol. tvrz

Housina

5km dlouhý táhlý zalesněný hřbet 460m n.m.
na sever. úpatí (k Želkovicím) oválné valy středověkého původu
na již. úpatí hradiště Košík - stávala zde got. tvrz, podle pověsti sídlo vladyky Horymíra

Neumětely

při potoku Chumava
na návsi zbarokizovaný kostel sv. Petra a Pavla, kolem hřbitov s barokní vstupní branou a hranolová bedněná zvonice, krytá šindelem
klasicistní pomník Horymírova Šemíka z r. 1887

Srbsko

Obec Srbsko se rozkládá na obou březích řeky Berounky v kotlině, kterou tvoří vápencové skály. Asi 1 km nad Srbskem se do řeky vlévá potok Kačák (= Loděnice). Přímo v obci se do Berounky vlévá Bubovický potok, který tvoří na úpatí vrchu Doutnáče krásné vodopády. Z druhé strany se do řeky vlévá Kodský potok, který protéká divokou roklí, kde se nachází trampská osada Údolí děsu a dále potok v Císařské rokli, který zde vytváří nádherná travertinová jezírka.

V okolí Srbska se ve vápencových vrstvách nachází velké množství jeskyní. Největší z nich je Barrandova jeskyně (120m dlouhá a 45m hluboká), jiné se nacházejí na Šanovém Koutě, na Chlumu atd. Tyto jeskyně byly hojně využívány člověkem již od starší doby kamenné.

Na pravém břehu Berounky se rozkládá Národní přírodní rezervace Koda, druhá největší rezervace CHKO Český kras. Z krasových pramenů vytékají již zmíněné potoky do Kodské a Císařské rokle, významné tvorbou pěnovců. Na okraji samoty Koda vytéká krasový pramen, zachycený v kapličce. Pramen má stálou teplotu 10°C a nikdy nezamrzá. U kapličky se nachází rybníček s hrází z pěnovců, který byl zásobárnou pro dnes už neexistující mlýn.

O původu názvu obce

První zmínka o obci pochází z roku 1428, kdy podle účtu hradu Karlštejna z let 1423-1434 "Martin Rybář (ze Srbska) zaplatil za 1/4 lánu 13 kop grošů a 30 krejcarů". S největší pravděpodobností souvisí název se založením vsi kolonisty z Balkánu, z dnešního Srbska.

Svatý Jan pod Skalou

Obec Svatý Jan pod Skalou se nachází necelých 20 km jihozápadně od Prahy, nedaleko města Berouna a Loděnice. Celá obec je součástí Národní přírodní rezervace Český kras.

V okolí obce jsou situovány 3 naučné stezky přírodní rezervací a zajímavý skanzen těžby vápence v nedalekém lomu Paraple provozovaný společností BARBORA.

Pověst

Zde podle pověstí žil na přelomu 9. a 10. století v jeskyni sv. Ivan, první známý poustevník v Čechách (Ivan = Jan). Jednou ho zde na lovu objevil kníže Bořivoj a později se s ním často radil. Ivan prý původně byl syn knížete Chorvatů z Pojizeří.

V poustevníkově jeskyni při bývalém skalním chrámu je několik vytesaných chodeb, v nichž byly odedávna ukazovány památky na poustevníka: kamenné lůžko, kámen, na němž se modlil, s vytlačenými dolíky od kolen, skalní komín ve stropě jeskyně, kudy prý sv. Ivan vyhnal zlého ducha, a otvor ve skále, který prý vznikl tím, že když se zde poustevník opřel, skála ustoupila, aby ho netlačila. Skalní okno vede ke studánce sv. Ivana, kde vyvěrá minerální pramen, jemuž byla připisována zázračná moc (v první polovině 20. století byl stáčen a prodáván jako minerálka Ivanka).

Zdejší památky

Kostel sv. Jana Křtitele a jeskyně sv. Ivana: Raně barokní stavba mohutných rozměrů s bohatou vnitřní výzdobou. Na hlavním oltáři je velký obraz "Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi" z r. 1695.
Areál benediktinského kláštera: Z původních nejstarších staveb benediktinského kláštera se dochovala jen věž kostela. Významnými místnostmi kláštera jsou refektář a prelatura.
Kaple sv. Kříže: Pod dominantní skálou převyšující úroveň návsi o 159 metrů najdeme na táhlém nižším skalním hřbetu kapli Povýšení svatého Kříže. Podle pověsti stojí právě na místě, kde došlo k setkání sv. Jana Křtitele s poustevníkem Ivanem, na místě, kde světec daroval Ivanovi dřevěný kříž k vymítání zlých duchů.
Kaple sv. Maxmiliána: Na svatojánském hřbitově stojí překrásná kaple postavená v novogotickém slohu stavitelem Grüberem z Mnichova.
Mariánské sousoší: Před dnešním hotelem Obecná škola stávalo starobylé kamenné sousoší Panny Marie, sv. Ivana a sv. Jana Křtitele. Z těchto tří postav se nám dochovala pouze socha sv. Jana, obnovená kolem roku 1950. Ostatní dvě sochy se do dnešních dnů bohužel nedochovaly.

Loděnice

nachází se 7 km severovýchodně od Berouna, v údolí, kterým protéká potok stejného jména, běžně známý jako Kačák
proběhla zde celá řada archeologických výzkumů - na březích potoka Kačáku žili lidé již ve středním paleolitu (jeskyně Nad Kačákem - stáří nálezů cca 150 - 30 000 let)

Památky

Kostel sv.Václava: Datum založení není známo, původně zde pravděpodobně stál do druhé poloviny 12.stol. románský kostel, ke kterému byly přistavovány další prostory, až původní kostel zcela zanikl.
Husův balvan: Umístěn na náměstí před školou. Byl odhalen 5.července 1925 v předvečer 510.výročí upálení mistra Jan Husa.
Kaplička u Tří Habrů: Byla to širší stavba v lese, pod níž vytékal pramen čisté vody. K ní se vázala pověst, že když se milenci z ní napijí, nikdy se nerozejdou. Kaplička byla zbourána v roce 1966 a zůstaly zachovány pouze fotografie. Voda v těchto místech pramení dále.

Skanzen Solvayovy lomy

Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém Krasu leží mezi obcemi Svatý Jan pod Skalou, Bubovice a Loděnice. Je vybudován ve zrušeném vápencovém lomu, známým také pod jménem "U Paraplete". Tvoří jej několik objektů - bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná lomová dráha. Návštěvník může po celý rok volně procházet po vyznačených stezkách a podle názorných informačních tabulí získat představu o způsobu těžby, dopravy a zpracování vápence.

Nedílnou součástí je i trvalá expozice Historie těžby a dopravy vápence v Českém krasu, umístěná v budově bývalých kanceláří a skladů. Pravděpodobně největší zajímavostí skanzenu je rekonstruovaná polní lomová dráha s rozchodem 600 mm, představující názornou ukázku dopravy suroviny ve výklopných vozících tažených dieselovou lokomotivou.